Jedna z cest, jak Ameriku zbavit závislosti na zahraniční ropě, se možná rýsuje ve společnosti DuPont, v jejíchž laboratořích víří ve skleněném kontejneru kalný roztok. Uvnitř této asi litrové nádoby "vyrábějí" mlsné baktérie pohonnou látku do motorů. Organismy, které normálně žijí na rostlinách agáve, si pochutnávají na jejich listech a vylučují zředěnou formu etanolu. Tento líh či biolíh se jako náhrada za benzín v USA zatím produkuje z kukuřičných zrn.

Klíč drží baktérie a enzymy
Tyto nepatrné organismy - a další, vyvíjené v konkurenčních laboratořích po celých Spojených státech - , drží klíč k novému zdroji pohonných hmot. Je to etanol na bázi celulózy, který může být produkován ze zemědělského odpadu, dřevěné drti a dokonce i z městského odpadu.
Úsilí o to, aby bylo možno produkovat etanol z celulózy a vytvořit z něho rovnocenný energetický zdroj, je ovšem zatím v zárodečném stadiu a jeho výsledek je nejistý. Ale pro takovou pohonnou látku hovoří dvě fakta: rostoucí ceny ropy a podpora vlády prezidenta George Bushe, která vydává peníze na rozjezd prvních "celulózových biorafinérií".
Zatím v tomto zápase o nový zdroj etanolu soutěží velká jména jako Archer-Daniels-Midland, Royal Dutch Shell i investiční ústav Goldman Sachs, které tomu chtějí věnovat čas i peníze.
Ve Spojených státech se etanol pro pohon motorů vyrábí z kukuřice. Její pěstování ale spolyká spoustu zdrojů od umělých hnojiv po pesticidy. Dosavadní výroba kukuřičného etanolu je založena na funkci mikroorganismů, které dávají přednost pojídání cukru z kukuřičných zrn. Nyní jde o to, aby "se pásly" také na slámě. To ovšem předpokládá značné investice do výzkumu enzymů, které přeměňují celulózu na cukry tak, aby těmto bakteriím chutnaly. Americké ministerstvo energetiky vyhlásilo soutěž o postavení prvních tří "biorafinérií", které by jako výchozí surovinu zpracovávaly slámu a jiný odpad.
Ministerstvo má na tento účel 160 miliónů dolarů, ovšem každý z kandidátů musí prokázat, že jeho proces povede k velkovýrobě.
O tento balík subvencí soupeří nejméně třicet podniků. Jedním z nich je Iogen, kanadská biotechnická společnost, která již patentovala enzymy, jež umožňují extrahovat cukr z pšeničné a ječné slámy. Postavila již zkušební provoz v americkém státě Idaho.
Iogen spolupracuje na tomto projektu s ropným koncernem Royal Dutch Shell a bankou Goldman Sachs. Podle kalkulací Iogenu by litr zaváděcí ceny etanolu na celulózové bázi přišel na 36 centů. Ovšem cena za litr vyrobený z kukuřičných zrn se točí jen kolem 26 centů.
Další v řadě soutěžících je americká firma Abengoa, jejíž pobočka ve Španělsku brzy otevře zkušební závod, v němž se bude etanol vyrábět z pšeničné slámy. Má to být "hybridní" provoz, který má ročně produkovat 57 miliónů litrůetanolu ze slámy a kukuřičných stvolů.
Společnost ADM, zatím největší americký výrobce etanolu, využívá vládních fondů k zpracování stále vyššího objemu kukuřičných zrn. Problémem je, že slupky obsahují vlákninu, kterou mikroorganismy odmítají přijímat.

Zákon stimuluje nový zdroj
Koncern DuPont plánuje založení závodu na výrobu etanolu z kukuřičných stvolů a listů. Cílem je do roku 2009 produkovat z těchto odpadových surovin etanol na bázi celulózy, a to při srovnatelných nákladech jako při využívání kukuřičných zrn. Tato technologie se vyvíjí už čtyři roky za finančního příspěvku amerického ministerstva energetiky.
Americký energetický zákon, který loni přijal Kongres, umožnil subvencovat průmyslové využití etanolu na bázi celulózy s tím, že se ho v roce 2013 v biorafinériích vyrobí již 950 miliónů litrů. Poptávka po etanolu ve Spojených státech roste takovým tempem, že cena kukuřice stoupá.
Průmyslová výroba etanolu z kukuřičných zrn je velmi výnosná - návratnost investic činí až pětatřicet procent.
Daňoví poplatníci a spotřebitelé se již podílejí na nákladech výroby etanolu. Každý galon (3,8 litru) je subvencován ze státních zdrojů, které přesahují ročně dvě miliardy dolarů. Využití slámy a dalšího odpadu by bylo možná ještě výnosnější.

Nový zdroj etanolu