Necelý měsíc před krajskými a senátními volbami se sociální demokraté rozhodli, že prosadí výrazně vyšší čtrnácté platy státních zaměstnanců. Ve státním rozpočtu jsou připraveny peníze jen na 10 procent průměrného platu, premiér Gross však v sobotu slíbil, že učitelům, lékařům, policistům a úředníkům vyplatí 25 procent.
Lidé pracující pro stát tak mohou před koncem roku v průměru počítat se 4196 korunami. Až do sobotní schůzky odborářů s vedením ČSSD se naopak rýsovala šance jen na odměnu 1678 korun. Velkorysost ČSSD přijde státní pokladnu na 1,5 miliardy korun.
V otázce, kde stát tyto peníze vezme, je jisté jediné: neuvažuje se o prohloubení rozpočtového schodku ani státních dluhů. Podle premiéra je přilepšení možné díky tomu, že se ekonomika vyvíjí lépe, než se předpokládalo. Rezervy chce Gross dál hledat v rozpočtech ministerstev. Kolem 400 miliónů korun je připraven vzít z rezervy na arbitrážních spory. "Tak jsme poskládali asi čtyři nebo pět položek," řekl. Konkrétní seznam úspor však ministři nezveřejnili.
Zatím tedy není jasné, jak velkou část zvýšených platů uhradí stát ze skutečných úspor. Pokud by na to využil vyšší příjmy z daní a zvýšil také výdaje rozpočtu (jsou stanoveny na 869 miliard korun), poruší hned dva závazky. Jednak utratí více, než Česku dovolují výdajové stropy, k nimž se v konvergenčním programu zavázalo Evropské unii, zároveň by byl porušen i zákon o rozpočtu.
"Objem výdajů bude s tímto slibem velmi obtížné dodržet," říká náměstek ministra financí Eduard Janota. Za porušení výdajových stropů hrozí Česku pozastavení peněz z kohezních fondů. Na toto nebezpečí upozorňuje sama vláda v návrhu rozpočtu.
Slib vyšších čtrnáctých platů nedala odborářům vláda - tak jak bylo běžné v minulých letech - ale jediná strana: ČSSD. Lidovcům a unionistům však vyšší útraty za odměny nevadí. "Se zvýšením souhlasím, půjde-li z reálných úspor, nikoli vyšších příjmů," řekl pro ČTK šéf lidovců Miroslav Kalousek. Proti nebude ani US-DEU, stejně jako lidovci však po ČSSD žádá jasné doložení úspor, z nichž se vyšší platy uhradí.
Vyšší odměny se týkají zhruba 750 tisíc státních zaměstnanců. Na rozhodnutí vlády je tak existenčně závislý téměř každý desátý oprávněný volič. Protestovat proti přilepšení by tak pro obě menší vládní strany nebylo před volbami příliš taktickým krokem.
Lidé pracující pro stát tak mohou před koncem roku v průměru počítat se 4196 korunami. Až do sobotní schůzky odborářů s vedením ČSSD se naopak rýsovala šance jen na odměnu 1678 korun. Velkorysost ČSSD přijde státní pokladnu na 1,5 miliardy korun.
V otázce, kde stát tyto peníze vezme, je jisté jediné: neuvažuje se o prohloubení rozpočtového schodku ani státních dluhů. Podle premiéra je přilepšení možné díky tomu, že se ekonomika vyvíjí lépe, než se předpokládalo. Rezervy chce Gross dál hledat v rozpočtech ministerstev. Kolem 400 miliónů korun je připraven vzít z rezervy na arbitrážních spory. "Tak jsme poskládali asi čtyři nebo pět položek," řekl. Konkrétní seznam úspor však ministři nezveřejnili.
Zatím tedy není jasné, jak velkou část zvýšených platů uhradí stát ze skutečných úspor. Pokud by na to využil vyšší příjmy z daní a zvýšil také výdaje rozpočtu (jsou stanoveny na 869 miliard korun), poruší hned dva závazky. Jednak utratí více, než Česku dovolují výdajové stropy, k nimž se v konvergenčním programu zavázalo Evropské unii, zároveň by byl porušen i zákon o rozpočtu.
"Objem výdajů bude s tímto slibem velmi obtížné dodržet," říká náměstek ministra financí Eduard Janota. Za porušení výdajových stropů hrozí Česku pozastavení peněz z kohezních fondů. Na toto nebezpečí upozorňuje sama vláda v návrhu rozpočtu.
Slib vyšších čtrnáctých platů nedala odborářům vláda - tak jak bylo běžné v minulých letech - ale jediná strana: ČSSD. Lidovcům a unionistům však vyšší útraty za odměny nevadí. "Se zvýšením souhlasím, půjde-li z reálných úspor, nikoli vyšších příjmů," řekl pro ČTK šéf lidovců Miroslav Kalousek. Proti nebude ani US-DEU, stejně jako lidovci však po ČSSD žádá jasné doložení úspor, z nichž se vyšší platy uhradí.
Vyšší odměny se týkají zhruba 750 tisíc státních zaměstnanců. Na rozhodnutí vlády je tak existenčně závislý téměř každý desátý oprávněný volič. Protestovat proti přilepšení by tak pro obě menší vládní strany nebylo před volbami příliš taktickým krokem.
