"Kjóto" je v troskách, plnit jej míní jen EU
Schválení dohody o snižování skleníkových plynů, Kjótského protokolu, se vzdaluje.
K Washingtonu, který odmítl Kjóto už před dvěma lety, se přidal druhý nejdůležitější světový hráč - Moskva. Zatímco USA tvrdí, že dokáží snížit svůj vliv na globální oteplování moderními technologiemi, Rusku jde o ekonomický rozvoj.
Státy se před sedmi lety v Kjótu dohodly, že omezí vypouštění oxidu uhličitého v průměru o 5,2 procenta. Rusko přitom nemá kvůli propadu průmyslové výroby problém se do tohoto stropu vejít. Přesto Kjóto odmítá.
Podpis Moskvy je přitom pro osud dohody klíčový. Smlouva přijatá v roce 1997 stanovila, že protokol musí ratifikovat aspoň 55 procent zemí, které se nejméně 55 procenty podílejí na světových emisích skleníkových plynů. Bez Ruska či USA, významných znečišťovatelů, není ratifikace možná.
Co bude dál se snižováním emisí skleníkových plynů, není zatím jasné. EU, motor dohody z Kjóta, bude chtít svůj závazek splnit.
"Byla by to politická blamáž," říká klimatolog Jan Pretel. Unie má ale sama se splněním dohody potíže, protože v posledních letech emisí přibývá. Brusel se zavázal, že sníží své emise mezi lety 2008 a 2012 o osm procent, v roce 2001 to bylo ovšem jen minus 2,3 procenta. Česko svůj závazek splní.
Spojené státy, které ustoupily od Kjótského protokolu v roce 2001, označují dohodu od samého počátku za nesprávnou vizi. "Kjótský protokol je nerealistická a omezující svěrací kazajka," napsala v listu Financial Times Paula Dobrianská z amerického ministerstva zahraničí.
Washington obhajuje vlastní model vývoje nových technologií, které by měly omezit v budoucnosti emise skleníkových plynů. Na tento výzkum už obětovaly USA 1,7 miliardy dolarů.
