Elektronické mýtné, které má ročně přinášet kolem 7,6 miliardy korun, chce ministerstvo dopravy v Česku zavést v roce 2005. Výhodnější by však bylo okamžité zavedení spolu s Německem, míní Antonín Peltrám, bývalý ministr dopravy a autor jedné ze studií o elektronickém mýtném. Stát by tak získal poplatky za tranzit.
"Pokud zpoplatníme tranzitní silniční dopravu již od ledna 2004, přinese to od zahraničních dopravců asi 2,6 miliardy korun za rok," uvedl Peltrám ve zprávě pro ministra dopravy Milana Šimonovského.
Ministerstvo dopravy však se zavedením mýtného podle německého vzoru na tuzemských dálnicích nepočítá, protože účelnější je zavést najednou a stejný systém ve všech zemích visegrádské čtyřky, tedy v Česku, Polsku, Maďarsku a na Slovensku.
"V září se pracovní skupina visegrádské čtyřky v Praze seznámí s rakouským a německým mýtným systémem. V tuto chvíli je předčasné uvažovat o tom, která varianta bude zvolena," uvedl náměstek ministra dopravy Jiří Kubínek.
Nejpravděpodobnější sazbou budou 3,30 Kč/km
Velikost příjmů z elektronického mýtného závisí především na výši sazeb, které se budou platit.
Podle studie "Elektronické platby mýtného", kterou pro ministerstvo dopravy zpracoval tým pod vedením Pavla Přibyla z dopravní fakulty, je nejnižší sazbou 2,06 Kč/km. To odpovídá poplatkům placeným dálničními známkami v roce 1999. Jako pravděpodobnou sazbu studie uvádí 3,30 Kč/km, která je "na úrovni hranice objíždění zpoplatněné sítě v roce 2005".
Objíždění dálnic má zamezit i návrh ministerstva dopravy, podle něhož budou kamióny nad 12 tun platit mýtné i na silnicích I. třídy. Pokud by se chtěly i potom vyhýbat placeným úsekům českých silnic, cesta se jim neúměrně prodlouží a vzrostou i provozní náklady.
Druhá studie, vypracovaná týmem pod vedením Antonína Peltráma, vychází z ceny okolo čtyř korun za kilometr.
V obou případech se uvádí, že poměr nákladů a výnosů elektronického mýta je mimořádně výhodný, protože provozní náklady včetně odpisů prvotní investice a zisku provozovatele činí 10 až 20 procent výnosů. Ze zamýšlených 7,6 miliardy korun mýtného, které by se mělo za kamióny ročně platit, by tak státu ročně zůstalo 6 miliard. Na dálničních známkách stát za tato vozidla získal asi 650 miliónů korun ročně, po zdražení v příštím roce očekává asi 730 miliónů korun.
Nové poplatky výrazně zdraží nákladní dopravu
Náklady dopravních firem po zavedení elektronického mýta podle sdružení Česmad Bohemia vzrostou až o 30 procent. Sdružení proto nesouhlasí s vybíráním mýta od roku 2005 a zcela odmítá platit za silnice 1. třídy s tím, že to odporuje směrnici Evropské komise. Návrh směrnice, který ještě musí projít evropským parlamentem, však umožňuje vybírat mýtné i za silnice, souběžné s dálnicemi.
Ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Pavel Švagr míní, že reálná sazba mýta se musí citlivě přizpůsobit nákladům dopravců. Ti budou tlačeni, aby zvyšovali platy řidičů. Dnes činí průměrné náklady na kilometr jízdy 24 korun, z toho náklady na řidiče tvoří 23 procent oproti 47 procentům v zemích unie.
Celkové přínosy závisejí i na tom, kdo bude mýtný systém zavádět.
"Diskutuje se o dvou modelech," řekl Pavel Švagr. Buď by výstavbu a provoz mýta zajišťovala soukromá firma, stát by jen kontroloval a inkasoval peníze. Podle druhé představy by stát založil akciovou společnost, akcie postupně odprodal, a tím by získal další peníze. Mýtný systém by provozoval stát společně se zahraniční firmou.
Na výstavbu a údržbu silniční sítě by Česko potřebovalo ročně nejméně 50 miliard korun. Příjem z elektronického mýta, který podle skeptického odhadu Ředitelství silnic a dálnic nepřevýší 1,5 miliardy korun ročně, nebude rozhodujícím zdrojem peněz. Podle SFDI budou rozhodující dotace z Fondu národního majetku a příjmy ze spotřebních daní z PHM.
