Až 400 miliard eur v příštích dvaceti letech chce shromáždit Evropská unie na rozvoj výstavby mezinárodních tras dopravních sítí v nových zemích.
Záměr vychází z poslední analýzy dopravy východu a západu Evropy. Studie, kterou si nechala vypracovat Evropská komise, ukázala, že dopravní síť přistupujících zemí je nedostatečná, a bude tak brzdit hospodářský růst.
Pro Česko představuje úmysl Bruselu možnost získat víc peněz, dosud má do roku 2006 slíbeno 360 miliónů eur. Přitom třeba Polsko tři miliardy.
Na strategii výstavby se v Česku ale nic nezmění. "I nadále zůstanou prioritou dva koridory procházející republikou," řekl generální ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury Pavel Švagr. Jde o železniční a silniční trasy z Berlína přes Prahu na Norimberk a Vídeň, a z Varšavy přes Moravu na Vídeň a Budapešť.
Peněz stále není dost
V návaznosti na evropskou dopravní síť chce Česko do deseti let vystavět asi pět set kilometrů dálnic za 247 miliard korun. Slabým článkem záměru však jsou peníze.
"Na dopravní sítě bude v republice v příštích třech letech chybět 60 miliard korun," uvedl Švagr.
"Je důležité, abychom z unie vyčerpali co nejvíce prostředků. Přesvědčujeme regiony, aby upustily od rivality při prosazování projektů a soustředily se hlavně na shromažďování prostředků," dodal náměstek fondu dopravy Jiří Novák.
Unie dotuje jen polovinu nákladů staveb, druhou polovinu musí dodat stát. Pokud by státní peníze chyběly, hodlá česká vláda k financování svého podílu využít úvěrů od Evropské investiční banky. Konkrétně jde o dostavbu dálnice D8 a obchvat Prahy.
Mezi dopravními sítěmi a hospodářskou prosperitou existuje úzká souvislost. Potvrzují to zkušenosti dálničních projektů z let 1999 až 2002 v britských regionech Leeds, Manchester a Glasgow nebo v německém Sársku.
Dálnice přiveze investice
"Kvůli chybějícím investicím a zastaralým technologiím je v některých přistupujících zemích až pětkrát nižší produktivita práce než ve vyspělých zemích evropské patnáctky," tvrdí analytik Volksbank CZ Vladimír Pikora.
Studie vlivů dálnice D47, vypracovaná ekonomem společnosti Conseq Investment Management Petrem Zahradníkem, uvádí roční přínos až 40 miliard korun. Prakticky za dva roky by se tak zaplatilo 85 miliard korun nákladů výstavby a provozu komunikace.
"Dálnice D47 může do pěti let po dokončení přilákat do třinácti souvisejících průmyslových zón zahraniční investice za 1 až 1,5 miliardy dolarů. Tak vznikne v regionu až dvacet tisíc nových pracovních míst," tvrdí Zahradník. Investice by měly směřovat do dopravního strojírenství, elektrotechniky, informačních technologií a výzkumu.
Nejhorší síť má Polsko
"Téměř čtyřicet procent nákladní dopravy se v unii uskutečňuje po silnici. Proto je klíčové, aby nové země měly dobrou infrastrukturu," uvedl generální ředitel Evropské komise pro dopravu Joachim Schneider. Bez odpovídající hustoty dopravních sítí jsou podle něj slova o volném obchodu jen frází.
Nejhorší situace je v Polsku, které má jen 500 kilometrů dálnic. Do dvou let má být dokončeno dalších 550 kilometrů za 348 miliard korun. Do loňského prosince, za tři roky od přijetí záměru, však Polsko dokončilo jen 70 kilometrů dálnic.
Česko má silniční síť dvakrát hustší než země patnáctky, většinou jde o místní silnice. Hustota dálnic v Česku je proti zemím unie třetinová, proti Belgii a Nizozemsku je rozdíl desetinásobný. Zatímco tyto země mají na čtverečním kilometru 56 metrů dálnic, Česko šest metrů.
Vyrovnání kontinentu v dopravní síti bude podle Bruselu stát 800 až 900 miliard eur.
Náklady staveb dálnic
(v miliardách eur)
Vých. a stř. Evropa až 900
Česko - dálnice 8
Česko - silnice 20
Stavby českých dálnic mezistátního významu
(v miliardách korun)
D1 (Vyškov - Mořice) 5,9
D3 (Praha - Rakousko) 65
D5 (obchvat Plzně) 13
D8 (Praha - Německo) 26,2
D11 (Praha - Hradec Král.) 14,5
D47 (Lipník n. B. - Polsko) 85
obchvat Prahy 37,8
Zdroje: Ředitelství silnic a dálnic, Ministerstvo dopravy, Evropská unie
