Klaus odmítl evropskou ústavu
Krátce před klíčovým jednáním o konečné podobě chystané evropské ústavy český prezident Václav Klaus jasně prohlásil, že její přijetí si nepřeje. Distancoval se i od mandátu, s nímž pojede koncem týdne do Bruselu česká delegace.
"Byl bych raději, kdyby žádná taková ústava přijata nebyla, a proto nemohu říci, že by mandát, který vláda delegaci České republiky dala, byl výslovně můj mandát, který já bych vítal," řekl Klaus včera po jednání s premiérem Vladimírem Špidlou. Klaus zdůraznil, že se obává přijetí ústavy jako takové, protože nevidí garanci pokračování existence Česka jako suverénního, samostatného státu.
"Unijní ústava nemá jen zastánce, ale i odpůrce. Musíme si počkat, jak se názor českého prezidenta projeví při ratifikaci ústavy," řekl John Palmer, ředitel Centra evropské politiky v Bruselu.
Význam Klausových slov by mohl vzrůst, pokud by čeští občané schvalovali ústavu v referendu. Podle Jana Hartla, ředitele agentury STEM, která sleduje veřejné mínění, může hrát roli to, že Klaus je českou veřejností v roli prezidenta vnímán velmi kladně. "Ovšem dopady výroků našich politiků na občany ale nejsou takové, že by měnily jejich vlastní rozhodnutí," domnívá se Hartl.
Premiér Špidla Klausovy obavy nesdílí. "Konstatoval jsem, že je v zájmu České republiky být v hlavním proudu Evropské unie," prohlásil včera předseda vlády.
Vláda upravila mandát pro českou delegaci v Bruselu. Jde o to, že návrhy zásadních přesunů pravomocí z jednotlivých členských států na EU by nejprve měly schvalovat národní parlamenty. Původně vláda chtěla, aby rozhodnutí Evropské rady až následně potvrzovaly parlamenty členských zemí.
Podle zdrojů z Evropské komise by země, které by ústavu neratifikovaly, mohly mít problémy se členstvím v EU. To naznačil i předseda Evropské komise Romano Prodi v deníku Irish Times.
Komentář, str. 8
