Česká ekonomika i nadále poroste, ale už se podle analytiků oslovených ekonomickou redakcí serveru iHNed.cz nedá počítat s tak výrazným růstem, jako tomu bylo v loňském roce. Trh všeobecně očekává, že česká ekonomika zpomalí meziročně na 5,5 procenta z předchozího růstu o 6,6 procenta.
Výsledky růstu hrubého domácího produktu za letošní první čtvrtletí zveřejní Český statistický úřad ve čtvrtek 15. května.
Ekonomika patrně v úvodu letošního roku trochu ubrala podle hlavního ekonoma Patria Finance Davida Marka ze svého loňského tempa.
"V našich odhadech počítáme s růstem hrubého domácího produktu o 5,5 procenta. Důvodem by měl být pomalejší růst domácí poptávky i o něco nižší příspěvek zahraničního obchodu, jak naznačila březnová obchodní bilance. Na zpomalování hospodářského růstu ukazují i březnové údaje o průmyslové produkci," uvedl pro server iHNed.cz Marek.
Zpomalení spotřeby domácností
Jednoznačně růst české ekonomiky v prvním čtvrtletí zpomalí i podle analytičky X-Trade Brokers Lucie Vitamvásové. "Zpomaluje spotřeba domácností, neboť vysoká inflace snižuje reálně růst mezd. V březnu došlo také k výraznému snížení vývozu a dovozu. U vývozu jde o největší pokles od srpna 2002. Domnívám se, že se zde jednoznačně promítá silná koruna a zpomalení zahraničí," vysvětlila pro server iHNed.cz Vitamvásová.
Pokud bude výsledný růst českého HDP za první čtvrtletí kolem 6 procent, půjde podle analytika Raiffeisenbank Aleše Michla o dobrý výsledek. Číslo o růstu HDP bude ale podle Michla trošku zkreslené. Podle něj totiž zapůsobí efekt pseudoreformy veřejných financí.
"Loňské poslední čtvrtletí se lidé předzásobili kvůli vyššímu DPH a houfně navštívili lékaře před zavedením poplatku. Koncem roku to HDP přidalo asi 0,5 procentního bodu, teď by to mohlo být zase naopak. Proto ten růst může být někde v rozmezí mezi 5 až 6,2 procenty a nějak přesněji se to těžko odhaduje. Mohlo by to klidně být dvanácté čtvrtletí po sobě s růstem přes šest procent," řekl pro server iHNed.cz Michl.
Domácí poptávku podle Marka zpomalily reformy, jež vedly k dočasnému zvýšení inflace. Příkladem za všechny jsou poplatky ve zdravotnictví, které znatelně ovlivnily maloobchodní tržby v lednu.
Obavy z posilování koruny a ekonomiky eurozóny
"Nicméně prozatím česká ekonomika odolávala domácím překážkám i vnějšímu zhoršování ekonomického počasí úspěšně. Je nasnadě se obávat stále se zhoršujícího obrázku ekonomické kondice eurozóny a negativních dopadů příliš rychlého posilování kurzu koruny," upozornil Marek.
Rozpačitost je nad vývojem zakázek našich firem v zahraničí. "Počtvrté v řadě klesly firmám zakázky ze zahraničí. Loni v březnu ještě rostly o 7,4 procenta, teď již padají o 9 procent. Eurozóna nás tak letos ve druhém pololetí přibrzdí," zdůraznil Michl.
I přes mírné zpomalení by podle Marka měla česká ekonomika v prvním čtvrtletí růst dvojnásobným tempem ve srovnání s eurozónou. "Za celý letošní rok očekáváme zvýšení HDP o 4,7 procenta," dodal Marek.
Nejdůležitějším údajem bude podle Michla míra zbrzdění růstu spotřeby domácností. "Od toho se pak totiž mohou odvíjet budoucí úrokové sazby - stále podle mě máme ve hře růst sazeb díky poptávkovým tlakům na inflaci," varoval Michl.
