Průměrná mzda příští rok překročí 21 tisíc korun


Zaměstnanci se mohou v příštím roce těšit na platy vyšší o sedm procent. Taková je alespoň představa odborů, se kterou přijdou ke mzdovým vyjednáváním. Podle guvernéra centrální banky Zdeňka Tůmy je to v souladu s růstem produktivity. Zaměstnavatelé ale tvrdí, že rozumná mez je někde u hranice pětiprocentního nárůstu.
Jisté ale je, že za celý letošní rok průměrná mzda v zemi překročí dvacet tisíc korun a příští rok by to mohlo být nejméně o další tisícikorunu více.
"Takové nominální zvýšení mezd je reálné, současné tempo růstu ekonomiky neohrozí," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Milan Štěch.

V unii mezi nejrychlejšími

Průměrná hodinová mzda v zemi podle statistiků loni oproti roku 2002 reálně stoupla o 12,5 procenta na 97 korun. Vyšší reálný růst měly v unii jen pobaltské státy.
Číslice na výplatních páskách sice ukazují, že průměrná mzda v zemi se vyšplhala na více než trojnásobek částky z roku 1993, ale na třikrát více zboží až na výjimky nestačí. Průměrná mzda v zemi za letošní první pololetí dosáhla 19 484 koruny, před třinácti lety byla 5 904 koruny.
Zatímco tehdejší plat stačil na 67 kilogramů hovězího masa, za současnou průměrnou mzdu lze koupit necelý dvojnásobek, 120 kilogramů. Pokud by tehdy člověk chtěl utratit celou mzdu za elektřinu, mohl šestikilowattovými akumulačními kamny topit ve dne v noci osmačtyřicet dní. Současný průměrný plat by mu stačil na pětasedmdesát dní. Existují výjimky: Například na barevný televizor bylo nutné šetřit dva a půl měsíce, a dnes lze za průměrný plat koupit dvě a půl televize.
V souhrnu však reálné příjmy dosahují západní úrovně pomalu. V poměru k Německu, kde platy v posledních třech letech stagnovaly, se česká mzda zvýšila na loňských jedenadvacet procent z osmnácti procent v roce 2002. Například Němec si za hodinu vydělá průměrně 461, Francouz 445 a Dán 610 korun.
Česká ekonomika má na rychlejší růst reálných mezd, soudí ministr průmyslu a obchodu Martin Říman. Musí se však zvýšit efektivita výroby. "V silách českého hospodářství je růst hrubého domácího produktu o osm procent ročně. Musíme ale odstranit nadměrnou regulaci podnikatelského prostředí," uvedl ministr, který již začal některé předpisy rušit.

Rozdíly se prohlubují

Růst českých platů ale není rovnoměrný. Po celou dobu existence samostatné České republiky výrazně roste rozdíl mezi mzdami nejlépe a nejhůře odměňovaných. Nejrychleji rostou mzdy nejvyšších příjmových skupin, naopak nejméně lidem, kteří nosí domů částky blížící se životnímu minimu. Nižší než průměrnou mzdu přitom v současné době pobírají plné dvě třetiny pracovníků.
Zvyšující se mzdové rozdíly dokumentuje reálný nárůst kupní síly oproti roku 1988. Zatímco vrstva nejbohatších obyvatel rozšířila své nákupní schopnosti o polovinu a lidé s průměrnými příjmy asi o třetinu, kupní síla hůře placených zaměstnanců se zvýšila jen o patnáct procent.