Zajíčkova dávka originality

Reaguji na článek Miroslava Zajíčka "Jan Švejnar, ekonom světový... ale banální" (HN 6. února). Vážený pane Zajíčku, když se podívám na stránkách VŠE na seznam vašich publikací, ptám se, kde berete tu odvahu dodatečně zpochybňovat recenzní řízení časopisů, ve kterých Jan Švejnar publikoval.

Jinými slovy, jelikož se domnívám, že formou novinového článku vědeckou práci hodnotit nelze, váš názor by snad měl relevanci, pokud by se mohl opírat alespoň o vaši formální autoritu. Takovou, kterou by vám poskytl například srovnatelný seznam publikací v uznávaných periodikách, když už postrádá autoritu argumentační. Takto zůstává jen velmi subjektivním a nepodloženým hodnocením, přesto že se chce tvářit erudovaně.

Trochu se obávám, zda nejsou příliš neotřelé i vaše názory na hodnocení kvality akademické práce ve společenských vědách: "zamáznout" jedním článkem v novinách veškerou publikační činnost jiného ekonoma (v časopisech, kam jste sám nepronikl), to už vyžaduje skutečně velkou dávku originality, se kterou jsem se ještě ve skutečném akademickém světě nesetkal. Chápu ovšem, že někomu vaše "originalita" může konvenovat.

Jan Komárek, doktorand, Oxfordská univerzita

 

Dva významy slova profesor

Podstatou srovnání mezi Václavem Klausem a Janem Švejnarem bývá ekonomická erudice obou kandidátů, jejichž zápolení bývá označováno jako souboj dvou profesorů ekonomie. Jan Švejnar působí jako profesor na University of Pittsburgh. Označení profesor však neoznačuje hodnost profesora, jak ji známe my. V angloamerickém právním okruhu znamená označení profesor "učitel" a nemá spojitost s akademickými tituly. V angloamerickém právním okruhu kontinentální obdoba titulů "doc." a "prof." neexistuje, a označení docent nebo profesor označuje toliko mzdové zařazení na konkrétní univerzitě a nejedná se tedy o titul v evropském slova smyslu, který by byl udělen nastálo.

Tato skutečnost vyplývá i ze samotného životopisu Jana Švejnara, který se tím nijak netají, když jako své nejvyšší dosažené vzdělání veřejně uvádí získání vědeckého titulu Ph.D.

Informujeme vás, aby případná pozdější výtka o zneužívání titulu profesor nesměřovala proti doktoru Švejnarovi, neboť jeho chápání uvedených konsekvencí českého akademického života a habilitační legislativy může být - a pravděpodobně také je - jiné.

Luděk Lisse, ředitel Ústavu práva a právní vědy o.p.s.

 

Otázka je, jak se rozhodnou lidovci

Jednou z cest, která se lidoveckým poslancům a senátorům dnes nabízí, je prezidentská volba mezi kandidátem obhajujícím redukci společné Evropy na ekonomický spolek vzájemně soupeřících entit; a kandidátem, který "nepovažuje evropskou politiku za hrozbu naší suverenitě a našim zájmům, ale za příležitost k jejich naplnění". Což odpovídá tomu, co deklaroval Cyril Svoboda ve volebním dokumentu strany lidové z roku 2006. Pozorně sledujme, jak se čeští lidovci rozhodnou.

Martin Shabu, Analytik Asociace pro mezinárodní otázky

 

Vidět to Karel IV., zaplakal by

Lidé prosazující opětovné zvolení Václava Klause prezidentem, používají jako jeden z hlavních argumentů, že jeho protikandidát Jan Švejnar dlouho nežil v této zemi.

Musím se takové argumentaci jen pousmát.

Titíž lidé, vyslovující předčasné soudy nad "cizákem" Švejnarem, by pak totiž měli zrevidovat i zásluhy jiného historického "cizáka": císaře a krále Karla IV., vychovaného u francouzského dvora.

Povedlo se to tehdy Karlu IV., nebo by bývalo lépe, kdyby zemi byla dál spravovala jen ryze česká rozhádaná šlechta?

Jan Kaiseršat, Ústí nad Labem

 

Nemůže přísahat dvěma státům

Jsem přesvědčen, že v případě profesora Jana Švejnara je výkon prezidentské funkce s jeho americkým občanstvím neslučitelný.

Americký tzv. Nationality Act z roku 1953 stanoví pět základních principů, jež musí obsahovat každý text, má-li být plnohodnotnou občanskou přísahou USA. Úplné zřeknutí se věrnosti a loajality vůči jinému státu je jedním z nich. Vezmeme-li v potaz první větu české prezidentské přísahy, dojdeme snadno k závěru, že mezi těmi dvěma sliby skládanými pod přísahou je explicitní kontradikce.

Radim Petřík, export@pkzgroup.com

 

Starosta je u mě nad prezidenta

Dalo se čekat, že před prezidentskou volbou se ještě odehrají nějaké poslanecké a senátorské reje. Svár o to, jakým způsobem volit, rozdělil zákonodárce i veřejnost.

Jedni tvrdí, že lepší je tajná volba, a vymysleli dokonce jakýsi semafor, který ji má zaručit. Druzí naopak, že tajná volba je neprůhledná a může skrýt korupční handly. Jedno i druhé je hop nebo trop. Tak už to nějak vyřešte, jste za to placeni, konec konců prezident není ani král, ani císař a mě zajímá spíše, kdo je starostou u nás než kdo je šéfem na Hradě.

Josef Lacina, Pardubice

 

I Havel má více citací než Klaus

Ekonomie je věda a jako kritérium hodnoty vědecké práce se dnes běžně používají moderní citační systémy, které ukazují, jaké práce a v jakých časopisech vědec publikuje. A také, jaký ohlas v odborné literatuře jeho práce má. Nejužívanější je Web of Science (http://portal.isiknowledge.com).

Podle tohoto systému má Václav Klaus 23 prací v lokálních časopisech a 23 citací. Jan Švejnar publikoval 36 článků a má 460 citací. I když to není bilance oslnivá, může být jistě za vzdělaného ekonoma pokládán, což - jak se obávám - u Václava Klause neplatí. Dokonce i Václav Havel, který si nikdy na vědce nehrál, má o pár citací více než Václav Klaus.

Jaroslav Spížek, vědecký pracovník

 

Už jsem si zvykla, jsem pro Klause

Vím, že nezáleží na tom, jaký mám názor na volbu prezidenta, protože ji nemohu ovlivnit. Kdybych ale mohla, dala bych svůj hlas současnému prezidentovi. Svůj úřad zastává dobře a už jsme si zvykli na jeho zvláštnosti, kterými irituje tu ekology, tu příznivce Evropské unie. Jsem pro to, aby v úřadě pokračoval stávající prezident Václav Klaus.

Jana Malíková, Praha

 

Tak tají ledovce nebo netají?

Václav Klaus zpochybňuje ochranu klimatu a nevěří zprávám o odtávání pólů. Někdo už by mu vážně měl říct, aby se nepletl do věcí, kterým nerozumí. Nebo snad někdy studoval klimatologii.

Václavka Dubová, Olomouc

 

Ne pro každého je Klaus vítězem

Karikatura předvolebního klání v senátorském klubu ČSSD byla na první pohled vítězstvím Václava Klause. Kdo je objektivní, nemohl přehlédnout, že proti úsměškům a grimasám tu Jan Švejnar hovořil soustředěně. A bezesporu oslovil člověka, který očekává nástup nové generace politiků. Jan Švejnar má podle mého názoru řadu předností před dosavadním prezidentem.

Jiří Dvořák, Praha

 

Tak kdo by to měl být? Švejnar?

Švejnar? No vlastně - a kristapána proč ne? Ale. A proč jo?

Václav Rambousek, Praha 11


Volba prezidenta má být veřejná

Je úsměvné slyšet, že tajná volba prezidenta je už právem zvykovým. Je také velmi smutné poslouchat vývody, že veřejná volba není vhodná, protože by při ní volitelé měli strach vyjádřit svůj skutečný vlastní názor.

Z logiky věci by přece mělo být naprosto přirozené, aby volba hlavy státu probíhala veřejně. Aby tak občané - voliči, které bude zvolený prezident zastupovat, věděli, koho konkrétně každý jejich zastupitel volil.

Volba hlavy státu snad nepodléhá žádnému strategickému utajení, veřejnou volbou nevznikají žádná bezpečnostní rizika. A není proto vůbec žádný obhajitelný důvod ji tajit. Tajná volba umožňuje jen zakrývání politických handlů.

Jiří Klomínský, Lovosice

080208_09_2.gif