Zavádění mýtného pro kamióny na dálnicích v Německu se nečekaně zkomplikovalo. Kvůli technickým nedostatkům a kontrole, kterou v těchto dnech provádí Evropská komise, dokonce hrozí, že se vybírání dálničních poplatků za nákladní vozidla těžší než 12 tun o několik měsíců zpozdí.
"Místo koncem srpna se mýtné začne v Německu vybírat až od 1. listopadu," uvedla včera agentura Reuters. "Důvodem jsou pochybnosti o bezproblémovém startu nového systému."
Podle nejmenovaného, dobře informovaného zdroje, na nějž se agentura odvolává, o odkladu rozhodl sociálnědemokratický ministr dopravy Manfred Stolpe.
Ministerstvo však trvá na svém. "O odkladu se neuvažuje, původní termín platí," vzkázal Stolpe po své mluvčí.
Od zavedení dálničních poplatků mezi devíti a čtrnácti eurocenty za kilometr si Berlín slibuje roční příjmy ve výši 2,8 miliardy eur. Peníze chce investovat do výstavby nových silnic a železniční sítě. Pokud by se projekt o dva měsíce zpozdil, přišlo by spolkové ministerstvo dopravy asi o 320 miliónů eur.
Pravicová opozice, přepravci i úředníci z Bruselu se přesto kloní k variantě, aby se poplatky začaly vybírat později, než se předpokládalo. Upozorňují, že uspěchaný start nového, technicky náročného elektronického systému vybírání mýta - s nímž nemá zkušenosti žádná z členských zemí EU - by mohl vést ke kolapsu nákladní dopravy.
"Málo speciálních přístrojů, které ujeté kilometry měří, málo servisních míst, která montáž provádějí, nedostatečné testování, chabá spolupráce s našimi evropskými sousedy a právní výhrady Evropské komise," shrnuje námitky oponentů Georg Brunnhuber, dopravní expert nejsilnější německé opoziční strany CDU/CSU.
Ministr Stolpe sice slíbil, že množící se stížnosti prošetří, expertní posudek však předloží nejdříve v polovině srpna. O tom, zda bude systém založený na satelitní navigaci GPS fungovat, by tak mělo být definitivně jasno až dva týdny před jeho plánovaným spuštěním.
Ještě závažnější jsou podle expertů výhrady, které má k německému mýtnému Evropská komise.
Komisařka pro dopravu Loyla de Palaciová Stolpeho kritizuje za to, že chce domácím přepravcům poskytnout roční kompenzace ve výši 600 miliónů eur, které by po zavedení vyšších dálničních poplatků alespoň částečně snížily jejich náklady. Komise se však obává, že tak zvýhodní speditérské firmy z Německa na úkor přepravců z jiných zemí EU. A to je v unii zakázáno.
Brusel má navíc s vybíráním mýtného vlastní plány.
Komise připravuje návrh směrnice, jejímž cílem je sjednotit dálniční poplatky ve všech zemích unie. Systém, který zavádí německá vláda, se s představami evropských komisařů kryje jen částečně.
Pedro Solbes, který odpovídá za otázky společné měny, například odmítá, aby se z výnosů z mýtného financovala železnice. Komisař pro hospodářskou soutěž Mario Monti zase podle agentury APA nechce povolit žádné finanční kompenzace.
Obdobné problémy jako s Němci má Evropská komise také s Rakušany.
Vídeň hodlá elektronický systém vybírání mýta spustit od 1. ledna 2004. U vozidel těžších než tři a půl tuny chce za každý ujetý kilometr vybírat 22 eurocentů. Přeprava zboží po rakouských dálnicích tak bude mnohem dražší než v Německu, Francii nebo Itálii.
Rakousko navíc sází na zcela odlišnou technologii než sousední Spolková republika. K měření ujetých kilometrů nechce využívat GPS, ale mikrovlny. Zatímco německý systém by mohl po drobných úpravách fungovat i na území Rakouska, rakouský se přenést nedá.
Brusel také - na rozdíl od Berlína - do budoucna počítá se zavedením mýtného i pro osobní automobily. Příslušnou směrnici chce předložit na podzim, tvrdí list Mitteldeutsche Zeitung. Platit by měla začít od roku 2010.
