/od našeho zpravodaje/
Evropská komise zažalovala u Evropského soudního dvora osm zemí unie, které blokují nové patentové zákony nutné pro rozvoj biotechnologií.
"Biotechnologie potřebuje dobrou patentovou ochranu a té se jí v osmi zemích unie nedostává. Firmy tohoto ekonomického odvětví jsou tím v nevýhodě vůči konkurenci jinde v unii, ale zvláště ve Spojených státech a asijských zemích," tvrdí se v prohlášení Evropské komise.
Biotechnologie je odvětví, jež v minulém roce ve světě vydělalo 100 miliard dolarů a v roce 2010 má mít zisky dosahující dvou biliónů dolarů.
Nový patentový zákon, který umožňuje ochranu objevů v genetickém inženýrství, přitom Evropský parlament a Rada Evropské unie přijaly už v roce 1998. Parlamenty Německa, Rakouska, Francie, Belgie, Itálie, Lucemburska, Nizozemska a Švédska jej však dosud nepřijaly.
"Evropská unie zaostává vůči konkurenci. Nedaří se propojit genetický výzkum s praxí. Americké firmy tak mají na trhu mnohem více výrobků. Dokonce v Číně se investuje do biotechnologií více než v unii," uvedl komisař EU Erikki Liikanen.
Rozdíl mezi Evropou a USA v přístupu vůči biotechnologiím je značný. Zatímco v unii investují firmy do genetického inženýrství šest miliard eur, v USA jsou to 33 miliardy dolarů. V USA mají také biotechnologické firmy třikrát větší obrat, ačkoliv jich je registrováno o téměř dvě stě méně než v unii.
"Biotechnologické firmy přišly v posledních deseti letech se 150 novými léky. Odvětví ale teprve nejlepší roky čekají. Většina firem totiž investuje přes padesát procent zisku do výzkumu a nová patentová pravidla jim umožní zmnohonásobit tržby," uvedl Jürg Zürcher, šéf biotechnologické divize společnosti Ernst & Young ve Švýcarsku.
Evropská komise přikročila k žalobě vůči osmi zemím unie poté, co ukončila moratorium na vývoj a prodej geneticky modifikovaných potravin a rozhodla se financovat výzkum lidských zárodečných buněk.
V unii existuje 1570 firem, jež se věnují genetickému inženýrství ve farmaceutickém průmyslu nebo v zemědělství. Na pultech ve světě už je několik let k dostání geneticky modifikované obilí, sója, losos, bavlna nebo rýže. Množství moderních léků, například na srdeční problémy, vzniklo výzkumem zárodečných buněk u zvířat.
Nejvíce biotechnologických firem sídlí v Německu, Velké Británii, Francii, Belgii, Nizozemsku a Dánsku. Do popředí se také tlačí Irsko, které vytvořilo Národní biotechnologický program a chce v něm do roku 2005 vytvořit 40 000 nových pracovních míst.
Česká republika nový patentový zákon přijala v rámci slaďování legislativy s unijním právem už v roce 2000. V Česku většímu rozvoji biotechnologií brání podle odborníků vysoké náklady na výzkum pohybující se v řádu desítek miliónů dolarů. Nadnárodní firmy ale u nás budují provozy na jejich výrobu. Americký koncern Baxter loni ohlásil, že do roku 2004 vybuduje v Česku závod na výrobu vakcín proti chřipce za 1,9 miliardy korun. Švýcarská společnost Lonza zase staví závod za 1,5 miliardy korun na výrobu farmaceutických a potravinářských preparátů.

Biotechnologie v Evropě a Spojených státech