Buzková chce zavést školní autobusy
Děti ze Sýkořice na Rakovnicku, které jezdí do zhruba deset kilometrů vzdálené školy v Křivoklátu, musí každý den už v šest ráno sedět v autobuse. Když do školy dorazí, víc než hodinu pak čekají, než jim začne vyučování. Důvod? Žádný jiný autobus jim nejede.
Stejně trpí děti v mnoha malých vesnicích a ministerstvo školství začalo pracovat na plánu, jak zavést zvláštní školní autobusy. Podle zatím předběžných návrhů by za ně měly platit především obce. A protože ty mají své rozpočty leckdy napjaté, ministryně Petra Buzková si představuje, že by peníze na autobusy získávaly z grantů, které bude vyhlašovat Ministerstvo pro místní rozvoj.
Obce i kraje, kterým po reformě veřejné správy školy patří, však shodně prohlašují, že takový plán je nesmyslný.
"To vypadá, jako kdyby ministerstvo nemělo už žádný problém, a tak se snaží starat o věci, které spadají do kompetencí úplně někoho jiného. Navíc by muselo vymyslet, kde se seberou peníze," reagoval středočeský hejtman Petr Bendl (ODS). "Pokud někde děti hodinu čekají na vyučování, je na obcích, aby se domluvily s dopravcem nebo se obrátily na nás," dodal.
Rozvrh sestaví jízdní řád
Některým obcím dělá doprava starosti už dlouho. Jinde problémy nastaly, až když se některé základní školy začaly kvůli malému počtu žáků rušit. Autobusy nechtějí dopravci přidávat, protože je nemá kdo zaplatit.
"Školu navštěvuje přes 160 dětí z celého mikroregionu. Děti sváží soukromý autodopravce jedním autobusem při okružní jízdě. Tak jsou někteří ve škole s hodinovým předstihem, jiní zase dobíhají se zvoněním," popisuje starostka Křivoklátu Pavla Hůlová. "Několikrát jsme jednali o možnosti tuto situaci zlepšit, ale marně," doplnila.
Starosta Sýkořice Josef Helebrant potvrzuje, že mnohé děti raději jezdí do školy v Kladně.
Škola v Křivoklátu musí každoročně přizpůsobit rozvrhy jízdním řádům. "Nedodržujeme přesně stanovené přestávky, abychom skončili tak, že děti stihnou spoj domů. Je to už letitý stav," řekla ředitelka školy Marcela Kasíková.
S navrhovaným způsobem, jak by se platil zvláštní školní autobus, ale starostka Hůlová nesouhlasí. "Pokud si někdo koupí autobus, potřebuje nějaký výhled. Ne že jeden rok získá obec grant a autobus zaplatí, a druhý rok nic nedostane, protože stát nemá peníze," namítá.
Zahraničí: Vyplácí se to
V zahraničí nejsou autobusy pro školáky výjimkou. Většinou za ně platí obec, školský úřad nebo nájemce. Doprava není bezplatná.
Ministerstvo, které si na téma školní autobusy v zahraničí zpracovalo vlastní studii, tvrdí, že se vyplatí děti vozit do škol hromadně. Rozhodně více, než kvůli špatnému dopravnímu spojení udržovat při životě poloobsazené školy.
Výhodnost či nevýhodnost bude pro případné zavedení školních autobusů v Česku rozhodující. O zřízení školní linky by rozhodl kraj nebo obec poté, co by vypracoval plán, jak budou školy vypadat za pět let. Autobus by během výuky mohly využívat i jiné resorty, které by se na placení podílely.
"Počáteční investice budou poměrně náročné. Ministerstvo školství z vypjatého rozpočtu peníze na autobusy dát nemůže. V obdobné situaci jsou i kraje a obce. Proto je navrhované řešení jedinou schůdnou cestou," uvádějí úředníci ministerstva v předběžném návrhu.
Alena Štěrbová, předsedkyně Komise pro školství Rady Asociace krajů ČR, to ale vidí jinak. "My o školních autobusech mluvíme celou dobu, co jsme převzali pravomoci. A vidíme jinou cestu, jak by to šlo platit," řekla.
Peníze by podle ní šlo vzít z částky, kterou ministerstvo metodicky přesně rozděluje na platy, odvody a učební pomůcky na obecní a krajské školy. "Kdyby se použití těchto zhruba 62 miliard uvolnilo a kdyby se tyto peníze daly do rozpočtu zřizovatelů, oni by byli schopni je účelně využít. Tedy třeba zaplatit i autobus," vysvětlila Štěrbová.
Ministerstvo školství se nejdříve hodlá obrátit na kraje, aby zájem o školní autobusy zmapovaly. Pak chce jednat s ministerstvem pro místní rozvoj.
